Nechci se vdávat! Co dělat, když partner tlačí na svatbu?

zasnuby_odmitnuti_nechci_se_vdavat
Zdroj: Shutterstock.com

Pavla dostala nedávno nabídku k sňatku, vdávat se však nechce. Je to paradoxní, konečně se dočkala, teď ale neví, proč by se do sňatku “hnala”. Přitom si to vždycky přála, její partner, s nímž žije a má dceru, však dříve prohlašoval, že na spokojený vztah přece žádný papír nepotřebují.

Partner si přeje svatbu

Teď se situace změnila, partner postupně dospěl k závěru, že by se vzít měli – i pro dcerku podle něj bude lepší, aby se všichni jmenovali stejně. Pavla ho velmi překvapila, když rozhovor o svatbě ukončila s tím, že si to musí ještě rozmyslet, skoro se ho to až dotklo.

Když o tom Pavla vypráví, dává najevo, že se vlastně diví i sama sobě, jak je možné, že najednou takhle obrátila? Vždyť si to přece léta v skrytu duše přála, snila o tom – a teď najednou je to ona, kdo pochybuje a ptá se, proč dělat nějaký obřad, zvát příbuzenstvo, dávat za to kupu peněz, když se tím mezi nimi nic nezmění?

Jsou spolu s přítelem už osm let, mají  pětiletou dceru, ve vzahu už mají něco za sebou, žijí docela spokojeně. Pavla říká, že partnera miluje, i když ta vášeň, která byla mezi nimi na začátku, samozřejmě už vyprchala a uvědomuje si i jistý stereotyp, kterému se asi nejde úplně vyhnout. Když o tom delší dobu přemýšlí, tak u sebe vnímá jistou pochybnost – opravdu spolu budou v dobrém i ve zlém po celý zbytek života? A když má tuhle pochybnost, má se vůbec vdávat?

Na otázku, jestli svatba ano, nebo ne, se budou odpovědi lišit podle zkušeností a osobního nastavení, nicméně když se podíváme na to, co řeší Pavla a její partner, nejde se odpoutat od příběhu jejich dvojice i od jejich individuálních příběhů.

Proč partnerka odmítá svatbu?

Zatímco Pavlin partner byl na začátku z nějakých (zvenčí neviditelných) důvodů tím svobodomyslnějším a svatba pro něj byla nadbytečným symbolem, který mu nedával hlubší smysl, Pavla o ni tehdy stála. Postupem doby se však Pavla se svou touhou po svatbě rozloučila – můžeme spekulovat jak o Pavlině zklamání, tak i o přijetí partnerova předpokladu, že pouhý svatební akt spokojený vztah neudělá.

Možná také Pavlu při nynější nenadálé žádosti o ruku neuspokojily praktické argumenty typu “bude jednodušší, když se všichni budeme jmenovat stejně” a raději by slyšela něco o tom, jak je pro svého partnera důležitá. Je však možné i to, že si prostě naplno uvědomila závazky, které ze svatby plynou. Jako by oba partneři měli jiné časování, takže Pavla je nyní ve stejné sitauci, jako byl její partner v době, kdy ona o správnosti sňatku nepochybovala.

Jak najít správné řešení?

Ve hledání vysvětlení, co všechno je ve hře, bychom jistě mohli pokračovat dále a vymysleli bychom spoustu dalších možných důvodů. Pro tuto konkrétní dvojici však bude důležitější uvědomit si, co je pro ně ve vztahu důkazem, že jim to klape, proč stojí o to být spolu a pak také rozhovor o vzájemných očekáváních, přáních, obavách… Když se takový rozhovor podaří, může to přispět k tomu, že partneři naruší zaběhané stereotypy, což jim může přinést lepší vzájemné porozumění, důkazy o síle jejich vztahu vyplývající z každodenního života i naději, na co se společně mohou v budoucnosti těšit.

Pokud jde o samotný sňatek, budou muset počkat na to, až se jejich čas “sjednotí” a oba budou schopni vidět ve svatbě krok, který jim v jejich vzájemném vztahu bude dávat smysl.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Lenka Šimková
Autorka působí jako systemicky orientovaná konzultantka, lektorka a terapeutka. Více na www.lenka-simkova.cz

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Zadejte, prosím, znaky z obrázku do textového pole a pak odešlete komentář.

Prosím opište znaky z obrázku

*